Historický Tibet se skládal ze tří provincií – Amdo, Kham a Ü-Cang (která sama se skládá z regionů Ngari, Ü a Cang, je však někdy uváděna dohromady, jako jedna provincie Ü-Cang) a měl rozlohu okolo 2,5 milionů km². K Tibetu se někdy počítá též Bhútán a území v severní Indii - Ladak, Sikkim a severní část Arunáčalpradéše (tzv. Jižní Tibet). Asi polovinu území historického Tibetu dnes zabírá Tibetská autonomní oblast, TAO.

Z velké části se rozkládá naTibetské náhorní plošině a jeho průměrná výška dosahuje přibližně 4 900 m n. m., proto se Tibetu někdy říká „střecha světa“. Tradičním etnikemTibetu jsouTibeťané hovořící tibetským jazykem. V minulosti býval Tibet nezávislým královstvím, od padesátých let 20. století je naprostá většina původního území okupována Čínskou lidovou republikou. Před intervencí Čínské lidové republiky byl Tibet po několik desetiletí, mezi 1.březnem 1913 a 23. květnem 1951, fakticky nezávislým státem.